úvodem

Úvodní slovo

31.05.2011 - redakce

MVDr. Stanislav Mišák, hejtman Zlínského kraje

"Co budeme dělat, dědečku?" byla věta, po které mi naskočila myšlenka - tak já už mám o budoucnost postaráno. Vnuk Radomírek se hlásí o práci. Jenže poté, co jsem se rád a opakovaně k tomuto momentu vracel, se mi začaly čím dál víc vracet myšlenky na to, jakou bude mít jeho generace budoucnost. Pokud se to u nás povede, tak jak se to vede, tak mladí budou odcházet. Ale kam? Jaká bude Evropa? Naplní se obavy některých politologů, že může současná krize, která přechází v krizi sociální, skončit až fašizací společnosti? Nebo se muslimský svět ze severní Afriky pohne do Evropy? Dojde ke střetu radikálního islámu s křesťanstvím, jak už ukazují vypálené kostely v Egyptě? Zřejmě opět s cílem mít pod kontrolou ropu se nasměroval hněv k vládám jejich zemí. Kolik toho bude stačit, aby se hněv obrátil i na sever do Evropy? Křesťanská Evropa váhá, jako by se nepoučila z historie.
"Moc si to bereš," přerušil takto mnou nahlas vedenou úvahu bratr. "Podívej se raději kolem sebe, jak to všechno kvete, trnky by letos mohly být." Raději jsem spolkl námitku, že ještě můžou pomrznout nebo přijdou kroupy a nebude nic. To už bych byl ale u něj škarohlíd a ne ten, kdo nese zodpovědnost za druhé, a proto má starosti. Švestky nakonec (a nejen ony) pomrzly, ale zase se dařilo našim reprezentantům v hokeji a vítězství nad Američany vyvolalo mezi lidmi velkou euforii. Auta jezdila s vlajkami nebo aspoň s návleky na zpětných zrcátkách. Zase jsme byli vlastenci. Nebývá ale tomu tak při státních svátcích. Vlajky jsou vyvěšeny jen na budovách veřejné správy. Velmi málo si vážíme svobody a málo ctíme ty, kteří za svobodu naší vlasti položili životy ať už na frontě, v domácím či zahraničním odboji, v koncentračních táborech. Jak jsme se o tom mohli opět přesvědčit při květnových výročích konce 2. světové války. Ale dám na bratra, téměř o generaci mladšího, a budu očekávat to lepší. I když naše babička říkávala – nikdy nebylo tak zle, aby nemohlo být ještě hůř. Takže by také mohlo platit, nikdy nebylo tak dobře, aby nemohlo být lépe. Tak věřme, že se ti naši hokejisté stanou mistry světa. I když mám obavu, že Švédi budou nad jejich síly. I kdyby to ale nevyšlo, tak se děti budou těšit na prázdniny, a my dospělí na nějakou dobrou dovolenou. Asi je opravdu lepší, i když je ouvej, vyhlížet něco pěkného a příjemného před sebou. Tak to nevzdávejme.

Šťastné dny vám občanům přeje

MVDr. Stanislav Mišák,
hejtman Zlínského kraje


PS. Tento úvodník píši ve čtvrtek 12. května pozdě večer, kdy na Slovensku finišuje mistrovství světa v hokeji, vláda je opět v rozkladu, přesto chystá další škrty, které nesprávně nazývá reformami. V parlamentu to opět vře a myšlenky, co bude dál, nejsou zrovna povzbudivé.

Čtenost článku: 836

<<zpět