téma měsíce

Slouží pro chov ryb a jsou ozdobou krajiny

30.03.2011 - redakce

Rybníky pod hradem v Brumově-Bylnici.  |  Foto: Ivo Hercik

Odhaduje se, že se na území České republiky nachází přes 23 000 rybníků s celkovou výměrou 52 000 hektarů a objemem vody téměř 500 milionů metrů krychlových. Stovky rybníků a vodních ploch jsou ozdobou krajiny i ve Zlínském kraji.

Z historie
V českých zemích byly první zmínky o rybnících již v r. 1115 (tzv. Kladrubská listina), byly většinou užívány k chovu ryb a patřily církvi. Později si je budovala i šlechta a města a zadržená voda byla užívána pro mlýny, pily, hamry, báňská zařízení a k plavení dřeva. Hlavně sloužily k chovu ryb, od toho i název rybníky. Velký rozmach výstavby nastal za Karla IV. (založeno i Máchovo jezero – tehdy nazývaný Velký rybník). Počátkem 16. stol. díky rodu Rožmberků nastalo znovu oživení v zakládání rybníků a to zejména v jižních Čechách na Třeboňsku. V té době se začaly budovat hlavně rybniční soustavy (Josef Štěpánek z Netolic, Jakub Krčín z Jelčan).

Rybník je vodní dílo
Rybník je vodní dílo, které je vodní nádrží určenou především k chovu ryb, ve kterém lze regulovat vodní hladinu, včetně možnosti jeho vypouštění a slovení; rybník je tvořen hrází, nádrží a dalšími technickými zařízeními. Stavba rybníka i jeho zrušení podléhá povolení vodoprávního úřadu.
Vlastník vodního díla, a tedy i rybníka, je také povinen dodržovat podmínky, za kterých byl rybník povolen, zejména dodržovat schválený manipulační řád. Z něho vyplývá povinnost manipulovat s rybníkem tak, aby nedošlo k poškození či protržení jeho hráze, a povinnost pravidelně prověřovat bezpečnost.
Vodní zákon umožňuje každému mimo jiné na vlastní nebezpečí "jinak nakládat" s povrchovými vodami – tedy užívat je k rekreačním účelům, jako je například koupání. Vlastník rybníka je povinen strpět obecné nakládání s povrchovými vodami, tedy využití povrchových vod ke koupání. Umístění cedulí "Zákaz koupání - soukromý rybník" jsou z hlediska právního irelevantní. Zabránit koupání v rybníku může jeho vlastník tím, že zabrání přístupu k němu. Zejména pokud předmětné pozemky oplotí. Zde však musí respektovat umístění rybníka, kdy zákony kladou jiné požadavky na oplocení rybníka na soukromé zahradě u domu a jiné požadavky v případě jeho umístění ve volné krajině, kde je nutné respektovat i zákon o ochraně přírody a krajiny.

Jaký je rozdíl mezi rybníkem a přehradou?
Chov ryb, který byl jedním z hlavních důvodů pro zakládání umělých vodních nádrží, byl příčinou, že všechny tyto nádrže se nazývaly rybníky, i když sloužily k jiným účelům. Rozdíl mezi rybníkem a přehradou je hlavně v jejich účelu užívání. Rybník slouží především účelům rybochovným, popřípadě k chovu vodní drůbeže, přehrada má funkci hlavně pro zadržení vody k jiným účelům, kterými jsou například ochrana před povodněmi, zdroj vody pro úpravu na vodu pitnou, energetickým, rekreačním a podobně. Účel ochrany před povodněmi nebo rekreace se však na rybnících nevylučují. Hloubka vody a objem vody zadržené přehradní hrází však bývá určitě větší než v rybnících.

Co je to rybníkářství
Podle strohého znění zákona o rybářství se rybářstvím rozumí chov, zušlechťování, ochrana a lov ryb, popřípadě vodních organismů v rybníkářství nebo při výkonu rybářského práva. Rybníkářství je chov a lov ryb, popřípadě vodních organismů v rybníce nebo ve zvláštním rybochovném zařízení, uskutečňovaný k zajištění produkce ryb a rybího masa, popřípadě produkce vodních organismů nebo produkce rybí násady pro rybníky anebo pro zarybňování rybářských revírů. K rybníkářství je oprávněn vlastník rybníka, případně nájemce na základě uzavřené nájemní smlouvy s vlastníkem.

Jak jsme na tom ve Zlínském kraji?
Náš kraj je obohacen i o tato vodní díla. Jsou ve vlastnictví soukromých osob či právnických subjektů a jsou rozeseta po celém území kraje.
Největšími soustavami rybníků ve Zlínském kraji jsou Choryňské a Záhlinické rybníky, které slouží převážně k rybochovnému účelu.
Chropyňský rybník byl vyhlášen národní přírodní památkou s předmětem ochrany silně ohrožených rostlin a ptactva. Je tvořený Zámeckým rybníkem s ostrůvkem uprostřed a pobřežními porosty.
Chovný rybník na dolním konci údolí v nivě potoka Trubiska se nazývá Neratov. Rybník byl vybudován asi před 60 lety a slouží k intenzivnímu odchovu násady lososovitých ryb a jedná se o významné vodní a mokřadní společenstvo s bohatým výskytem ohrožených druhů obojživelníků a bezobratlých.
Podrobný výčet a charakteristika jednotlivých rybníků by zabral mnoho místa, omezme se tak jen na stručnou rekapitulaci rybníků v jednotlivých okresech kraje. Ostatně každý z nás jich ve svém nejbližším okolí dovede vyjmenovat hned několik.
V okrese Kroměříž a jeho moravní nivě jsou obecně známé již uvedené Záhlinické rybníky, rybníky u Hulína či Holešova, Kvasic či zámecké rybníky v Chropyni nebo v samotné Kroměříži, ale také v Koryčanech, Chvalčově či Břestu.
Okres Uherské Hradiště je na rybníky také poměrně bohatý – vyjmenujme namátkově Buchlovice, Bojkovice, Hluk, Prakšice, Jalubí, Modrá, Nedachlebice, Krhov u Bojkovic, Nedakonice. Opomenout nelze ani rybníky v Nivnici, Šumicích nebo Uherském Ostrohu.
V hornatém okrese Vsetín je rybníků méně, ale přesto jsou – u Vsetína, již zmíněná soustava v Choryni a u Rožnova pod Radhoštěm.
Okres Zlín mozaiku rybníků doplňuje rybníky Zboženskými v Prštném, rybníky v Ostratě, Žlutavě, Hvozdné, Spytihněvi, Fryštáku, Otrokovicích, Slavičíně nebo v Brumově.
V každém kraji, tedy i ve Zlínském, samozřejmě vznikají i nové rybníky. Vznikají a také zanikají.


Odbor životního prostředí a zemědělství
Krajského úřadu Zlínského kraje

Čtenost článku: 1481

<<zpět