rozhovor

Dobrou firmu dělají hlavně dobří zaměstnanci

02.03.2011 - redakce

Miroslav Jakubec.  |  Foto: Ivo Hercik

Vaše společnost Servis Climax, vyrábějící především žaluzie, markýzy a rolety, dvakrát po sobě uspěla v soutěži Českých 100 Nejlepších. Čím jste porotce zaujali?
Tato soutěž hodnotící české společnosti je trochu netradiční. Porotce nezajímají jen výše obratů a zisků, ale je sledováno rovněž dlouhodobé dosahování cílů, firemní filozofie, podpora neziskového sektoru či vztah k veřejnosti. Většina oceněných firem má přitom české majitele, kteří s podnikáním začali prakticky od nuly.


Jak složitá byla cesta, která vedla až k pozici současné tuzemské jedničky ve výrobě stínící techniky?
Po vysoké škole jsem začal v roce 1992 pracovat u firmy, která se zabývala fasádním stíněním. Zjistil jsem ale, že ze mzdy se mi nedaří zabezpečit rodinu. Tehdy mě zaujal inzerát, v němž distributor těsnění do oken hledal montéry s živnostenským listem. Absolvoval jsem školení a spolu s dalším kolegou jsme zakoupili nářadí a materiál. Začali jsme se tomu věnovat naplno a dost nás to bavilo. Zlom nastal v okamžiku, kdy nám distributor nabídl odkoupení celé sítě na střední Moravě. Neváhali jsme a kromě provádění montáží jsme začali těsnění i distribuovat. Záhy jsme se ale začali potýkat s tím, že naše práce má sezonní charakter – lidé měli o těsnění zájem v chladných obdobích, na jaře a v létě se odbyt výrazně snížil. Doplnili jsme proto nabídku o žaluzie od jednoho tuzemského výrobce. Vzhledem k tomu, že nedokázal opakovaně plnit naše požadavky na kvalitu výrobků a množství, rozhodli jsme se žaluzie sami vyrábět.


Přechod k vlastní výrobě byl určitě zlomovým okamžikem. Jak se vám v počátcích dařilo?
S odstupem času to zní až neuvěřitelně. Pronajali jsme si kulturní dům v Pržně, vesnici nedaleko Vsetína. Koupili automat na profilování lamel a přijali první zaměstnance. Skutečnost, že se jednalo o kulturní dům, nám přinášela jednu nezvyklou komplikaci. Při konání plesů, zábav a podobně jsme museli sál vždy v pátek vyklidit a v neděli se zase nastěhovat zpět, aby bylo možné v pondělí rozjet výrobu. Ale vůbec nám to nevadilo.


Od té doby uplynulo 15 let. Dnes v moderních prostorách ve vsetínských Jasenicích zaměstnáváte zhruba tři stovky pracovníků. Jak náročné je takový tým řídit?
Vycházím z přesvědčení, že firma je jen tak dobrá, jak dobří jsou její zaměstnanci. Předsevzal jsem si proto, že budu přijímat jen ty nejschopnější. A klidně i schopnější, než jsem já sám. Role "šéfa" je v tom, aby získal nejlepší zaměstnance, udělal z nich tým, ukázal jim cíl a k tomu cíli je vedl. A do toho týmu nepatří jenom manažeři a technici, ale také dělnické profese. gNikdo nesmí vidět jen to, co dělá přímo on, ale to, co je na konci – tedy dobrá práce celé společnosti a spokojený zákazník. Snažíme se proto všechny zaměstnance pravidelně informovat, motivovat a zainteresovat je na výsledcích společnosti.


Jakým směrem se bude společnost v dalších letech ubírat?
Je to jednoduché. Dobrý manažer musí zajistit, aby firma byla zisková a rostla. Člověk přitom nemusí být genius, aby dokázal velké věci. Stačí každodenní poctivá práce.
Jaroslav Janečka

Čtenost článku: 567

<<zpět