téma měsíce

Hranice dělí pouze státy, nikoliv národy

31.08.2010 - redakce

Od výstupu na Velkou Javořinu neodradí Čechy a Slováky ani špatné počasí.  |  Foto: Helena MráčkováV Bohuslavicích nad Vláří postavili díky dotacím pro přeshraniční spolupráci malou vodní elektrárnu.  |  Foto: Ivo Hercik

Forma státních útvarů Čechů a Slováků se v proudu času často dynamicky měnila. Od spontánně vítaného společného státu přes federativní uspořádání až po antagonii při bolestivém dělení na dvě samostatné země. Česko-slovenská vzájemnost však zůstávala. Ať už v podobě setkávání na hranicích, či spolupráce jednotlivých obcí a celých krajů.

Nejviditelnějším projevem česko-slovenské vzájemnosti jsou určitě společenské akce konané přímo na hranicích. K nejznámějším, alespoň ve Zlínském kraji, patří setkání na Velké Javořině. Koná se tradičně v červenci a pak ještě poslední prosincový den v místě, kde stojí Památník česko-slovenské vzájemnosti. Od výstupu na nejvyšší vrchol Bílých Karpat neodradí Čechy a Slováky ani nepřízeň počasí. Důkazem je letošní ročník, kdy přes nízké teploty, mlhu i déšť dorazily na Velkou Javořinu stovky lidí. Na programu bylo společné zpívání české a slovenské hymny a vystoupení folklorních souborů.
"To, že ani takto špatné počasí neodradilo všechny, kteří na Javořinu přišli i za těchto nevlídných podmínek, je důkazem přátelství našich dvou národů, potřeby společně se potkávat a udržovat úzké vztahy, které jsou o to cennější, že se lidé tady potkávají zcela spontánně a proto, že sami chtějí," řekl hejtman Stanislav Mišák. Na přípravě a organizaci slavností se tradičně podílí více než sto obcí z české i slovenské strany.
Velká Javořina ale není jediným místem v kraji, kde se lidé z obou stran hranice setkávají. Patří mezi ně také Peňažná u Rokytnice na Zlínsku či Lípa bratrství ve Starém Hrozenkově, kde se lidé vždy potkávají u příležitosti červencových Kopaničářských slavností již od roku 1956. "Je to mnoho let, které poznamenaly generace lidí z obou stran pomezí, vzájemné poznání a přátelství Čechů a Slováků však přetrvaly až do těchto dnů. Letošní výročí je pro nás o to významnější, že jsme společně s družební obcí Drietoma ve společném projektu získali dotaci přesahující 455 000 euro z Programu přeshraniční spolupráce ČR – SR 2007-2013. Za tyto prostředky jsme zrekonstruovali areál Kopaničářských slavností ve Starém Hrozenkově a v Drietomě zase opravili kaštiel," uvedl starosta Starého Hrozenkova Miroslav Vaculík.

Podpora z Evropské unie
Spolupráce mezi Čechy a Slováky dostala nový rozměr v souvislosti se vstupem obou zemí do Evropské unie v roce 2004. A to nejen postupným zánikem kontrol na hranicích. Města, obce a další subjekty z pohraničních krajů v České republice i na Slovensku se mohly zapojit do iniciativy Interreg, která usilovala o posílení přeshraniční spolupráce.
V letech 2004 až 2006 bylo z programu Interreg IIA SR-ČR podpořeno více než 300 projektů, které řešily problémy v oblasti sociální, kulturní, v cestovním ruchu či životním prostředí. Celková výše podpory pak činila asi 12,4 milionu eur. Podmínkou přitom bylo, aby se obdobný projekt realizoval na obou stranách hranice. Ve Zlínském kraji tak peníze z programu Interreg pomohly například s vybudováním Naučné stezky Hugolína Gavloviče v Bílých Karpatech, realizací programu Zelená pro Beskydy – využití obnovitelných energetických zdrojů ve Valašském Meziříčí či s výstavbou malé vodní elektrárny v Bohuslavicích nad Vláří.
Pro aktuální období, tedy pro roky 2007 až 2013, jsou přeshraniční projekty financovány z Operačního programu Slovenská republika – Česká republika. Jeho rozpočet byl stanoven Evropskou komisí na 92,7 milionu eur. Program podporuje kulturní a hospodářský rozvoj, územní dostupnost a životní prostředí v česko-slovenském příhraničí.
Žádosti o dotaci v rámci operačního programu mohou předkládat veřejnoprávní a neziskové subjekty: obce či sdružení obcí, kraje, nestátní neziskové organizace, školy, hospodářské komory a podobně. Na české straně musejí být projekty realizované na území Zlínského, Jihomoravského a Moravskoslezského kraje.Jaroslav Janečka

Čtenost článku: 764

<<zpět