téma měsíce

Kraj zasáhly nejhorší povodně od roku 1997

25.06.2010 - redakce

Stav hladiny řeky Moravy ve Spytihněvi

V květnu a červnu Zlínský kraj čelil povodním, které způsobily rozsáhlé škody na majetku. V některých lokalitách byla situace velmi podobná té, která nastala v roce 1997. Škody po povodních, které kraj sužovaly v období od 16. do 19. května, byly například vyčísleny na více než 870 milionů korun. Rozsáhlý je i soupis škod po povodních ze začátku června. Například počet vytopených sklepů činil 1 822, tedy zhruba třikrát více než při květnové pohromě.

Povodně udeřily dvakrát
Vliv vydatných srážek a zvýšené hladiny spodních vod se ve Zlínském kraji začal projevovat v odpoledních hodinách 16. května. Nejhorší byla situace ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Valašské Meziříčí a Rožnov pod Radhoštěm, dále pak v Chropyni, Zářičí a dalších obcích na Kroměřížsku. "Květnová povodeň ve Zlínském kraji byla horší než ta v roce 2006, na některých místech jsme zaznamenali dokonce tak rozsáhlé rozlivy jako v tragickém roce 1997. Šlo například o Pravčice, Zdounky či Kunovice," uvedl tajemník Krizového štábu Zlínského kraje Karel Malinovský.
K dispozici je již také součet škod z první fáze povodní – na území Zlínského kraje jde o částku ve výši 872 milionů korun. Nejvíce utrpěl obecní majetek, například v obvodu obce s rozšířenou působností Valašské Meziříčí vyčíslili starostové škody na více než 97 milionů korun (samotné Valašské Meziříčí přes 58 milionů korun), v obvodu Vsetína pak na asi 91 milionů korun. Rozvodněné toky a následné sesuvy se podepsaly také na stavu silnic II. a III. třídy, které spravuje hejtmanství. Zde škody činí bezmála 100 milionů korun. Povodí Moravy eviduje škody ve výši 220 milionů korun.
Podruhé musel region čelit povodním na začátku června. Tentokrát byla situace horší spíše v jižní části Zlínského kraje, a to především v okolí toků Olšava, Morava a Dřevnice. Naplno se ovšem velká voda vrátila do některých částí Kroměřížska – povodním znovu čelili například obyvatelé Chropyně či Zářičí. Pro dokreslení situace stačí několik čísel: červnové povodně způsobily na území Zlínského kraje jedno úmrtí, musely být nařízeny dvě demolice, bylo poškozeno 74 domů, zaplaveno 1 822 sklepů a 75 bytových jednotek. "Při záchranných pracích bylo nasazeno 234 jednotek požární ochrany sborů dobrovolných hasičů a hasičského záchranného sboru, kteří při zásazích v terénu použili na 300 kusů techniky. Hasiči byli nuceni vzhledem k velké vodě také evakuovat 25 osob," doplnil bilanci mluvčí Zlínského kraje Milan Plesar.

Stav nebezpečí
Kvůli povodním byl v květnu i červnu hejtmanem Zlínského kraje vyhlášen stav nebezpečí. Toto opatření umožňuje složkám integrovaného záchranného systému a obcím efektivnější postup při zvládání záchranných a následně likvidačních prací vyžádaných mimořádnou událostí. "V podstatě jde o okamžité zvýšení pravomoci starostů v oblasti evakuace osob, organizování prací a podobně. Je také možné v neodkladných případech zadávat zakázky bez výběrového řízení tak, aby nebyly působeny další škody," vysvětlil Malinovský.
Poprvé byl stav nebezpečí vyhlášen na dobu od 18. do 24. května a následně prodloužen až do 31. května. Platil pro správní obvody obcí s rozšířenou působností Vsetín, Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí, Kroměříž, Otrokovice a Uherské Hradiště. Prodloužení pak zahrnovalo i rozšíření o obec Kelníky. Podruhé stav nebezpečí hejtman vyhlásil na dobu od 2. do 13. června. Tentokrát již pro celé území Zlínského kraje.
Stav nebezpečí, který může vyhlašovat pouze hejtman, se často zaměňuje se stupni povodňové aktivity (SPA). V tomto případě ale jde pouze o číselné a slovní vyjádření situace na konkrétním toku. První stupeň, zvaný stav bdělosti, se nevyhlašuje, nastává automaticky při překročení stanovené výšky hladiny. Pokud nastane, zahajuje se hlídková služba. Při druhém stupni (stav pohotovosti) jsou již aktivovány povodňové orgány, například povodňové komise samosprávných orgánů. Při třetím stupni, tedy stavu ohrožení, pak zahajuje činnost krizový štáb kraje. Třetí stupeň byl v květnu a červnu vyhlášen například na Moravě, Dřevnici, Olšavě či Rožnovské Bečvě.

Krizové řízení se zlepšilo
"Proti předešlým povodním se výrazně zlepšila činnost hlásné a předpovědní služby. Proti roku 1997 je to skokový posun. Daleko lépe pracovaly taky povodňové komise obcí s rozšířenou působností, na nichž leží obrovská odpovědnost. Skvělou práci odvedli například v Rožnově pod Radhoštěm, Valašském Meziříčí, Otrokovicích, Vizovicích, Uherském Hradišti a v dalších městech," řekl Malinovský. I nadále ale platí, že kvalifikaci pracovníků povodňových orgánů je potřeba zvyšovat.
Hlavní tíha leží na hasičích
Přestože v případě mimořádných událostí zasahují všechny složky integrovaného záchranného systému a je aktivována řada povodňových orgánů, největší tíhu při záchranných a likvidačních pracích nesou pochopitelně hasiči – profesionální a především dobrovolní. "Dobrovolní hasiči při takovýchto událostech rozhodují o všem. Jejich pomoc, zejména při likvidaci následků povodní, je naprosto nezastupitelná. Chtěl bych proto na tomto místě poděkovat všem starostům, členům povodňových komisí a krizových štábů, dobrovolným i profesionálním hasičům, všem dobrovolníkům a všem občanům, kteří se na likvidaci následků povodní podíleli a ještě dlouho budou následky povodní odstraňovat," poznamenal Malinovský.

Důsledky povodní
Opadnutím či odčerpáním vody ale povodně nekončí. Teprve v tomto okamžiku se naopak odhalí skutečný rozsah škod, a to především na majetku obyvatel. Hasiče po povodních tradičně zaměstnávají výjezdy k sesuvům. K lokalitám postiženým povodněmi pak patří také zvýšený výskyt komárů. Zlínský kraj proto zajistil 50 výjezdů speciální techniky aplikující ekologický prostředek k hubení komárů. Za aplikaci zaplatí kraj milion korun. Jaroslav Janečka

Čtenost článku: 946

<<zpět