rozhovor

Romana Habartová: Silvestr se dřív neslavil

01.12.2008 - redakce

Etnografka Romana Habartová.  |  foto: Ivo Hercík

Začal advent. Kde jsou jeho kořeny z historického hlediska?
Dobou adventní začíná liturgický rok. Počátky adventu se objevují v jižní Galii a ve Španělsku koncem 4. století. V současné podobě se v římské liturgii začal formovat v 7. století, ale až od přelomu 12. a 13. století se stal advent začátkem liturgického roku. Je připomínkou, že život směřuje k osobnímu setkání s Kristem. Doba adventní trvá čtyři neděle před slavností Narození Páně. Advent znamená příchod, Boží přicházení k člověku, které má být charakterizované z naší strany bdělostí, otevřeností a radostným očekáváním.

Jak byly vlastně chápány Vánoce v dřívějších dobách?
V běžném životě na venkově znamenala předvánoční doba změnu pracovního zaměření. Z polí a luk se lidé přesunuli do lesů, stodol, kůlen, chalup a chlévů. Rúbalo se dřevo, lidé se věnovali řemeslům a podomní práci, ženy vyšívaly, předly, tkaly a šily. V předvánočním čase ženy odcházely s kolovrátkem a koudelí na přeslici k sousedám přást. Svobodné dívky vyšívaly náramky, přednice a fajky pro sebe na rukávce i pro svého nastávajícího na svatební košile. Patřilo dříve k dobrému zvyku, že nevěsta dávala ženichovi košili a vyšívaný šátek do nohavic, ženich zase nevěstě svatební fěrtúšek.

K adventu a vánoční době se odjakživa pojí i všemožné zvyky a pověry. Můžete některé z nich více přiblížit?
Štědrý den patřil bezesporu k jedněm z nejmagičtějších svátků roku. Většina předmětů běžné denní potřeby nabývala v tento den zvláštní moci. Například sláma se kladla pod štědrovečerní stůl, což mělo zajistit hojnou úrodu na poli. Proti nemocím a úrazům chránily zkřížené sekery. Velmi oblíbeným prostředkem lidové magie bylo i omotávání noh stolu řetězem, aby nikoho v domě nebolely nohy. O Štědrém dnu se sypalo zrní slepicím do magického kruhu vytvořeného z řetězu, aby se slepice nerozbíhaly. Ochranný kruh na Štědrý den sedlák zajišťoval tak, že stavení objel třikrát dokola. Zvláštní a léčivou moc získaly i potraviny, které byly o Štědrém dnu v kostele posvěceny. V lidové tradici byl Den Božího narození pro celou obec velkým svátkem. V tento den se nesmělo pracovat, lidé se zdržovali doma. Naopak Silvestr, který je dnes slaven velmi okázale, nebyl v minulosti nijak významný. V některých rodinách se ani neslavil. Na Nový rok se ale všichni v obci na potkání zdravili, přáli si štěstí, zdraví a Boží požehnání. Protože jak na Nový rok, tak po celý rok.

K vánočním svátkům se řadí také Tři králové. Můžeme je brát jako jisté zakončení tohoto období?
Ano. Svátek Tří králů slavila každá křesťanská rodina návštěvou kostela, kde se světila tříkrálová voda, kadidlo a křída, kterým lidová víra přikládala zvláštní moc. Po návratu domů se svěcená voda dávala do kropenek u dveří. Pár zrníček kadidla se prsklo na rozžhavenou plotnu sporáku nebo na kamna a křídou psal otec nad dveře domu velkým písmem K+M+B a příslušný letopočet. V současnosti koledníci obcházejí obce v souvislosti s celostátně vyhlašovanou charitativní sbírkou, většinou z řad spolku křesťanské mládeže a sdružených rodin nebo členů folklorních souborů. Svátkem Tří králů tak vždycky končil a dodnes končívá cyklus vánočních svátků a období Vánoc. (mij)

Čtenost článku: 1895

<<zpět