téma měsíce

Jak vypadá letošní Velikonoční týden

26.03.2006 - redakce

Poslední týden půstu se nazývá Pašijový, Svatý nebo Veliký. Hned po Květné neděli začíná v domácnostech velký úklid a přípravy na velké svátky.

10. 4. 2006
Pondělí - první den v týdnu před Velikonocemi se nazývá Modré pondělí - název je odvozen od látky, která se ten den vyvěšuje v kostele.

11. 4. 2006
Úterý se nazývá Šedivým. Je totiž bez zvláštních zvyků.

12. 4. 2006
Středě před Božím hodem se říká Sazometná. Tento den se vymetaly komíny. Někde též nazývaná Škaredá středa. Lidé se neměli mračit, jinak by se škaredili každou středu v roce. Je to den, kdy Jidáš zradil Krista - škaredil na něj.

13. 4. 2006
Zelený čtvrtek. Název je zřejmě odvozen od zeleného mešního roucha, které se v tento den užívalo. Toho dne se měla jíst pouze zelená strava (špenát, kopřivy, různé druhy zelí), aby byl člověk celý rok zdravý.

14. 4. 2006
Velký (Bolestný, Tichý) pátek je dnem hlubokého smutku. V noci ze čtvrtka na pátek byl Ježíš vyslýchán, v pátek pak odsouzen ke smrti na kříži a ukřižován. Nekonají se mše a při bohoslužbě se pouze čtou texty a zpěvy. V kostelech se upravuje"Boží hrob", předvádějí se pašijové hry. Prochází se křížová cesta na památku Ježíšova utrpení a bolesti. Tento den lidé vstávají před východem slunce, aby se omytím v potoce či řece uchránili nemocí a bolestí. Věřilo se, že se země otevírá, aby vydala poklady. Ten den se podle pověsti otevíral i památný Blaník.

15. 4. 2006
Bílá (Veliká, Provodní) sobota je posledním postním dnem. V sobotu bylo Ježíšovo tělo sejmuto z kříže a uloženo do skalního hrobu. Někde se dopoledne před kostelem pálí a světí oheň (pálení Jidáše), který si hospodyně odnášejí na polínku domů, chlapci naposledy hrkají s koledou. Večer všichni v kostele vítají Krista, jenž vstal z mrtvých.

16. 4. 2006
Boží hod velikonoční je Den vzkříšení Ježíše Krista. První neděli velikonoční se světí velikonoční pokrmy - beránek, mazanec, chléb, vejce a víno, které mají připravit po dlouhém půstu tělo na návrat k tučnější stravě.

17. 4. 2006
O Velikonočním pondělí, zvaném také Červené, Mrskaný pondělek, nebo Pomlázkové hody, se nekonají liturgické úkony, chodí se však na pomlázku. To je původně ještě pohanský magický obřad k zajištění plodnosti a zdraví, jehož se účastnili dospělí - muži z žen čerstvými metlami (pomlázkami) vyháněli nemoci a polévali je mocnou živou vodou. Za tuto službu se jim ženy odměňovaly zdobenými vejci jako příslibem skrytého, budoucího života. Někteří odborníci se domnívají, že šlehání a polévání žen je vlastně symbolickým aktem oplodnění.

Čtenost článku: 977

<<zpět