téma měsíce

Ve Zlínském kraji se vánoční zvyky stále dodržují

08.12.2005 - redakce

Ve Zlínském kraji se vánoční zvyky stále dodržujíLidé rozdávali část večeře dobytku

Vánoční svátky, druhé nejvýznamnější křesťanské období roku, se v každém koutě Zlínského kraje dříve slavilo jinak. Například chudí Valaši si nemohli dovolit tolik, co hanáčtí sedláci, na Slovácku se lišila štědrovečerní večeře doslova vesnici od vesnice. Jednu zásadu však dodržovali všichni stejně: Štědrovečerní večeři totiž předcházel téměř ve všech domácnostech i hospodářských staveních přísný půst. Od střídmosti v jídle se odvíjely i dávné tradice. Například na Hané hospodář hned ráno na Štědrý den zabodl nůž na krájení chleba do trámu nad stolem. Pokud nůž do Nového roku zrezivěl, věstilo to špatnou úrodu.

Za odměnu všem, kteří se poctivě postili, a především dětem, se mělo ukázat zlaté prasátko. V některých oblastech na pomezí Hané a Valašska očekávali lidé zjevení zlatého beránka.

Všichni však s nadějí, a patrně i správně vyhladovělí, očekávali štědrovečerní hostinu. Úpravě štědrovečerního stolu se věnovala zvláštní péče. Někde před večeří lidé ještě vykropili celé stavení i stáje svěcenou vodou a vykouřili kadidlem. Potom přišel na stůl bílý vyškrobený ubrus. V chudých staveních posloužila místo ubrusu jen režná travnice. Hospodyňka snesla na stůl všechna jídla najednou, to aby nikdo nevstal od stolu. Tradovalo se, že kdo vstane od štědrovečerního stolu, do roka zemře. Na Slovácku zase hospodyňky seděly po celou dobu u večeře, aby jim dobře nesly slepice. V některých oblastech však mohl odejít ten, kdo se chtěl napít alkoholu. Ze štědrovečerní večeře dostávala svůj podíl i hospodářská zvířata a lidé nosili jídlo například i ke studánkám. Pod ovocné stromy se zahrabávaly kosti, aby byla lepší úroda.

Čtenost článku: 1537

<<zpět